Body: Martin 20, Potoček 17, Pecka 10, Vyoral 10, Varner 8, Johnson 4, Oguama 4, Šiška 3 - Bálint 26, Chargois 16, Brown 13, Frye 10, Půlpán 6, Stráněl 3, Dáňa 2, Musil 2, Rychtecký 2

Sluneta skórovala hned z prvního útoku a dvě a půl minuty trval stav 0:2. Prvním košem na naši straně vyrovnával Jordan Brown, nerozhodně to bylo i po pěti minutách, 6:6. Oba týmy zkoušeli své štěstí z dálky ale neúspěšně, proto se skóre moc nehýbalo. Dva koše v řadě zapsal Richard Bálint a tři minuty před koncem první čtvrtiny nás dostal poprvé v zápase do vedení, 11:10. První trojky se dočkali domácí fanoušci v závěru úvodní části a to až z dohromady patnácté střely, Ústí díky ní odskočilo na rozdíl šesti bodů 11:17. Poslední minuta se nám ale opravdu nepovedla, soupeř trefil druhou trojku a natáhl šňůru bodů na dvanáct. Vyrovnanou čtvrtinu tak Ústí během chvíle přeměnilo na jasně vyhranou, rozdíl jedenácti bodů a stav 11:22.

Tak jak se Sluneta z dálky rozstřílela, my se i na začátku druhého dějství marně snažili trefit, jakoby byl náš koš o něco menší. Přeci jen jsme dvoucifernou ztrátu smazali, dvěma koši snížil Chargois na 18:27. Viktor Půlpán snižoval už na rozdíl sedmi bodů ale přiletěla další trojka Ústí a ta zaokrouhlila skóre na 20:30. Pak jsme znovu stahovali, čtyři trestné hody Bálinta nás přibližovaly srovnání, ale pátá trojka domácích zarazila stíhání Ústí, 24:33. Nenechali jsme se ale rozhodit střeleckou smůlou za tři a bojovali přímo pod košem, druhou čtvrtinu jsme nakonec Ústí přestříleli a náskok soupeře do druhého poločasu byl pouze pětibodový 32:37.

Ústí si po pauze vytvořilo znovu téměř dvouciferný náskok, ale to byl konečně impuls k první trojce na náš účet, volný Půlpán to vzal na sebe a prolomil střeleckou smůlu, 37:44. V zápětí soupeř ale odpověděl již sedmou trojkou a nadšení rychle vyprchalo. Pět minut před koncem třetí čtvrtiny bylo ale srovnání znovu na dosah když snižoval Brown na rozdíl pěti bodů 41:46. Týmy si vyměňovaly lepší chvilky, když jsme se přibližovali vyrovnání, Ústí zaplo a naopak když ve vzduchu visela dvouciferná ztráta, zapli jsme my. Tři minuty před koncem trefil důležitou trojku Dylan Frye, nenápadně jsme snížili na rozdíl jediného koše 47:50. Frye pak přilepil k předchozí trefě další koš a minutu před koncem vyrovnání klepalo na dveře, 51:52. I ve třetí dvacetiminutovce jsme soupeře nakonec přehráli a čekala nás rozhodující čtvrtina, po třiceti minutách stav 53:56.

Začali lépe domácí, dvěma koši nám utekli zpět na rozdíl sedmi bodů a trenér Vaněk vybral oddechový čas. Ten bohužel nepomohl a ztráta, kterou jsme dvě čtvrtiny stahovali byla po dvou odehraných minutách znovu na stole, po nájezdu Bálinta 55:64. Ústí náš koš opět zaklelo a obroučka odrážela naše pokusy. Šest minut před koncem však naději zapaloval Bálint úspěšnou trojkou, 58:66. Podpořil ho Chargois, koš s faulem a snížení na sedm bodů pět minut před koncem. No a pod drama se podepsali i Brown s Bálintem, důraz prvního a trojka druhého znamenali fantasticky rychlé snížení na rozdíl tří bodů 66:69 tři a půl minuty před koncem. Hráči Ústí si začali uvědomovat, že by to mohly být poslední minuty sezóny a začali lehce nervóznět. A nervozita byla na místě, Jordan Brown nejdříve vyrovnával a poté Richard Bálint minutu a půl před koncem otočil vývoj utkání, 74:72. Skvěle zahrál Jordan Brown, mimo důležitých bodů teď zblokoval střelu domácích a na druhé straně pak faulovaný Bálint proměnil obě šestky a dostal se na dvacet šest bodů. Půl minuty před sirénou začalo Ústí faulovat, Frye zvýšil naše vedení na tři body 77:74. Hráči se přesouvali k puntíku trestných hodů kde započal souboj o poslední body, Chargois udržel pevné nervy a náskok zůstával tříbodový. Na tabuli svítily tři vteřiny a Sluneta házela dvě šestky, ani jedna ale v koši neskončila a vypadalo to víc než dobře. Vítězství stvrdil poslední šestkou Chargois, Ústí porážíme po senzačním zápase 80:76, v sérii 4:2 na zápasy a postupujeme tak do semifinále KNBL.

Martin Vaněk (trenér Basketu Brno): „Jsem strašně hrdý na své hráče, protože jsme nezačali dobře, po první čtvrtině jsme prohrávali o 11 bodů, nehráli jsme dobře, byli jsme měkoučcí, ale od druhý čtvrtky jsme přitlačili, pomohli jsme si trochu zónou a pak to byla taková hra o pozice, která nakonec dopadla dobře pro nás, protože soupeř začal být nervóznější a my jsme byli trpěliví a nakonec jsme to utrhli a na Ústeckých už byla vidět takový asi strach, že ta sezóna skončí a to byla voda na náš mlýn.“

Tomáš Houzar (hráč Basketu Brno): „Co k tomu říct. Náš PR manažer mi říkal, že jsme dnes 38,5 minuty prohrávali ale nakonec se nám to povedlo zvrátit a zápas jsme ubojovali. Myslím si, že rozhodlo, že jsme měli širší rotaci, Ústí se pak zranil ještě Šíša, přeji mu, ať je brzo v pohodě, jinak vítězství je vítězství.“

Tomáš Reimer (trenér SLUNETA Ústí nad Labem): „Samozřejmě nás strašně mrzí porážka i vyřazení ve čtvrtfinále. Zápas jsme začali dobře, bohužel zase tam byli zlomové momenty, třeba když jsme vedli o osm bodů, dostaneme koš a hned z vyhození jim to hodíme do ruky a dostaneme trojku. Tam jsem viděl, že se v těch hráčích lehce něco zlomilo, ale... Těžko hodnotit. Samozřejmě Brno má neskutečnou sílu, pro naše kluky to bylo v sedmi lidech hrozně těžké. Vypadli jsme, takže momentálně jsme smutní a nemůžeme sezónu hodnotit pozitivně.“

Ondřej Šiška (rozehrávač SLUNETA Ústí nad Labem): „V první řadě chci pogratulovat Brnu, jelikož si to zasloužili. Zasloužili si vyhrát, i když mě to teď bolí že to musím říct. Svou dravostí, chtíčem a zarputilostí nejen v dnešním zápase, ale v celé sérii, si to zasloužili. To jsou ty nejdůležitější elementy, protože když to tak vezmu, tak celá česká liga je o tom, kdo víc chce a kolikrát i kdo je zkrátka tvrdší. Můžete se podívat i na předchozí ročníky, vždycky byl ve finále tým, který byl tvrdší a fyzičtější. To byl ten hlavní důvod, proč jsme prohráli nejen dnes, ale celou tu sérii. Myslím si, že basketbalově jsme na tom byli lépe my, ale Brno si za tím šlo tvrději. Teď se mi to těžko hodnotí, myslím, že v našem týmu hrálo roli i ego, které to trošku sráželo dolů, zatímco brněnský tým je mladé perspektivní mužstvo, ve kterém zná každý svou roli. Mrzí mě to, ale takový je vrcholový basket a život jde dál.“