Hlavní trenér projektu NEXT GENERATION a asistent trenéra A týmu Basket Brno Luboš Bartoň dostal nabídku, která se neodmítá. Luboš býval jednou z hlavních opor nároďáku a teď se naskytla příležitost vrátit se opět jako člen realizačního týmu, konkrétně první asistent trenéra Ginzburga. Repre zkušenosti sbíral již jako hlavní trenér národního týmu mužů do 18 let, kde měl pokračovat i letošní léto, nicméně se mu naskytla nová výzva, kterou přijal.

Co čekáš od nového angažmá u reprezentace?

Změna se netradičně udělala během sezóny a já jsem neváhal vzít nabídku nahradit Petra Czudka jako první asistent. Bude to pro mě opět nová situace, na kterou jsem připraven.

Jaký je pro tebe pocit být v mužské reprezentaci jako člen realizačního tymu a už ne jako hráč?

U mužské reprezentace jsem byl již dvakrát. V roce 2017 na ME v Rumunsku jako druhý asistent a na MS v Číně jako pomocný asistent, který měl na starosti scouting. Takže pro mě to vůbec není nová zkušenost, bavíme se spíše o nové roli.

Jak myslíš, že dopadnete na domácím EuroBasketu 2022?

Jestli budeme v plné síle a budeme zdraví, tak si myslím, že můžeme mít velmi úspěšný šampionát. Dělat predikce teď by nebylo moudré, neví se vůbec, kdo z našich hráčů bude k dispozici a ve formě. Logicky, naše nejúspěšnější generace novodobého basketbalu je na vrcholu. Ale do sportu patří i to štěstí a samozřejmě i zdraví.

Prozradíš nám, jaký je tvůj největší zážitek v reprezentaci, když jsi byl ještě hráč?

Měl jsem dva zážitky, které byly od sebe totálně odlišné, věkem i rolí. První byl v roce 1999, kdy jsem jako náctiletý hráč byl součástí týmu, který porazil silné týmy Litvy a Řecka a po zápase jsme na sebe v šatně koukali a nevěřili. A já jsem zařídil 24 a 26 bodů. Druhý zážitek byl na mém posledním ME ve Francii, o 16 let později, když jsme doslova deklasovali velmi silné Chorvatsko. Pamatuji si, že tak povedený výkon jsem jako hráč v českém dresu nezažil. I když jsem v podstatě nehrál, tak pro mě tento zápas hodně znamenal a byl jsem velmi rád, že jsem toho součástí.

Když jsi byl hráčem reprezentačního kádru, pomyslel jsi někdy na to, že se vrátíš jednou jako asistent trenéra?

Jako pro hráče to určitě mým cílem nebylo. A i když jsem již tehdy přemýšlel o trenérské kariéře, o reprezentaci jako samotné jsem nepřemýšlel. Osobně to beru za úspěch, že jsem se za 6 let jako trenér dostal na tuto pozici.