Brněnský kapitán Jan Kozina se po sedmi letech v nejvyšší soutěži rozhodl ukončit svoji hráčskou kariéru. Nechystá se ale odejít úplně. Stále bude pokračovat v našem klubu, konkrétně na pozici manažera mládeže. K tomu pokračuje v doktorském studiu na Fakultě sportovních studií, což je pro něj, dle jeho slov, ideální kombinace.
Tři sezóny jsi byl brněnským kapitánem, co to pro tebe znamenalo?
„To, že jsem mohl být tři roky kapitánem brněnského klubu je pro mě v první řadě velká čest. Ze začátku jsem se v té roli hodně hledal, troufnu si ale tvrdit, že v poslední sezóně jsem kapitánské povinnosti naplňoval, a že kluci z týmu za mnou šli a na tuhle sezónu budu vždy hrozně rád vzpomínat. Chtěl bych zároveň poděkovat Kubovi Krakovičovi, který byl jako nejzkušenější hráč naším lídrem celou sezónu, lepidlem v šatně a spoustu věcí jsem se od něj naučil.“
Co ti sedm let v nejvyšší soutěži dalo?
„Dalo mi to spoustu kamarádů, zážitků a vzpomínek. Zároveň jsem tady v Brně hned v prvním roce potkal dnes už svoji manželku, která mi vytvořila perfektní zázemí.“
Na co budeš nejvíce vzpomínat?
„Zážitků je spoustu, nejvíc mi ale bude chybět taková ta klasická sranda v šatně po tréninku a společný pivko po výhrách.“
Jak bys povzbudil mladší generace basketbalistů?
„Chtěl bych jim vzkázat, ať využijí příležitost, kterou tady v Brně mají. Mladí zde dostávají spoustu minut na hřišti a kvalitní tréninkový proces. A já se těším až se na ně budu dívat společně s vyprodanou Vodovkou.“
Co bys vzkázal fanouškům?
„Všem fanouškům, ať už to byl pan Čihák s bubnem na Morendě nebo Pavel Vyhňák a Martin Kaláb, kteří nás podporovali snad na každém zápase na Kampusu, chci vzkázat velké díky. Ohromně si vážím všech fanoušků, kteří stáli při klubu i když se nedařilo. Teď se v Brně blýská na lepší basketbalové časy a já jsem už letos, ačkoli nemohli lidi do hlediště, cítil velkou podporu skrze sociální sítě, smsky atd. Věřím, že fanouškovská základna bude větší a větší a že jednou tu Vodovku vyprodáme.“
