Petr Křivánek si ve svých sedmnácti letech připsal premiérový start v nejvyšší soutěži.  Zařadil se tak po bok svých příbuzných, kteří se prosadili ve světě profesionálního sportu. Jeho dědeček Jan Bobrovský je legenda českého basketbalu. Otec Petr odehrál přes 300 zápasů v nejvyšší fotbalové soutěži za Zbrojovku Brno. Maminka hrála také nejvyšší basketbalovou soutěž. A profesionálnímu sportu se věnují i Petrovi sourozenci. Sestra Klára hraje za slavné Žabiny a bratr Jan v létě přestoupil z USK Praha do Svitav.

Cítil jsi před prvním ligovým zápasem nervozitu?

Určitě jsem trošku nervózní byl, přece jenom to mělo úplně jiný náboj, než přípravné zápasy, naštěstí jsem si to ale nestihl tolik uvědomit a snažil jsem si to maximálně užít.

A užil sis ho?

Ano užil, byl jsem rád za každou chvíli, co jsem strávil na hřišti.

 V mládežnických kategoriích patříš k nejlepším hráčům, jak moc těžké pro tebe bylo přejít do mužského basketbalu a co pro tebe bylo nejtěžší?

Když jsem začal díky pandemii v květnu s týmem běhat po lesích, vůbec jsem nečekal, že bych mohl být v kádru. Snažil jsem se trénovat na maximum, a jak nejlíp to šlo. Přechod do mužů nám usnadnili i zkušenější spoluhráči, kteří nás mladé vzali mezi sebe a dávají nám cenné rady. Nejvíc mi dělá problém asi fyzično. Všem jsem moc vděčný, že můžu být součástí Basket Brno.

 Bereš jako svoji výhodu, že pocházíš ze sportovní rodiny a necháš si od ní poradit?

Jako výhodu to určitě beru, protože celá rodina basketem žijeme a vyrůstám v tom odmalička. Od rodičů si určitě nechám rád poradit, i když moc kecat si do toho nenechám.

 Dostal jsi nějakou cenou radu od někoho z rodiny do svého prvního ligového zápasu?

Asi jen od mamky, abych si to užil a hlavně se z toho nepo…. (takže nevím jestli ta rada byl cenná).

Kromě hraní basketbalu ještě studuješ na gymnáziu, jak se ti daří skloubit profi sport a studium?

Tak zatím je škola pouze chvilku, ale doufám, že domluva s vedením skrz basketbal bude v pořádku a věřím, že s učivem se dokážu nějak poprat.

Jak tví spolužáci a učitelé berou, že hraješ nejvyšší basketbalovou soutěž, je o tebe teď větší zájem?

U spolužáků mi dělá velkou radost, že basket, který pomalu dřív ani neznali, začali vnímat úplně jinak. Sledují různé zápasy, highlighty a při každé příležitosti s míčem si zkouší nějaké kličky. Jinak od nich cítím určitě i velkou podporu a na mém prvním zápase taky někteří byli. Větší zájem učitelů se projeví snad časem :-).

Jaký je tvůj basketbalový sen, máš třeba vysněnou soutěž, kterou by jsi chtěl hrát?

Chtěl bych se basketbalově pořád zlepšovat a zdokonalovat. Vysněným snem by potom asi byla Euroliga.

 Tvůj starší bratr také hraje nejvyšší soutěž, hecujete se v tom, čí tým skončí líp?

Starší brácha si ze všeho dělá spíš srandu, určitě ale každý chceme, aby náš tým byl lepší než ten druhý a já osobně se na zápas proti němu moc těším.

Co děláš, když zrovna nehraješ basketbal?

Snažím se vážně co nejvíce času obětovat pro basketbal, ale když zrovna netrénuji, tak se snažím připravit si něco do školy nebo rád sleduji bojové sporty, hlavně MMA.

V současnosti jsi v karanténě a nemůžeš trénovat, udržuješ se nějak v kondici a nenudíš se?  

Máme doma dobré možnosti ke cvičení a na menší zahradě mám koš, takže to není zatím tak hrozné.