Od 1. července máme nového kondičního trenéra, Kubu Kaluse nahradil Enriko Smák, který přichází z týmu Patrioti Levice. Enriko mimo jiné trénuje také slovenskou basketbalovou reprezentaci U18. A jak se seběhl jeho přestup do Brna, s jakým očekáváním přichází a co od hráčů očekává? To nám prozradil v rozhovoru pro náš web.

Kdo je Enriko Smák, jak by ses představil?

Mám 25 let a rodiče mě od malička vedli ke sportu, který mě formoval. Naučil mě disciplíně a dotahovat věci do konce. Odjakživa jsem se chtěl pohybovat v profesionálním sportu, což se mi díky mé práci nakonec podařilo. Původně jsem sice chtěl být profesionální tenista, ale to mi bohužel nevyšlo. Postupně jsem se ale dostal ke kondičnímu trénování a živím se jím už 7 let. K tomu studuji na Masarykově univerzitě trenérství v magisterském stupni.

Doposud jsi působil v Levicích, co byl důvod, že jsi přišel k nám do Brna?

Poslední rok a půl byl pro mě velmi náročný, v Brně jsem studoval vysokou školu, do toho trénoval svoje klienty a v Levicích basketbalový tým. Někdy jsem trasu Brno – Levice dal i třikrát týdně. V Levicích se mi pracovalo moc dobře, měli jsme výborný kolektiv, ale ke konci sezony jsem to už nedokázal časově zkoordinovat, protože toho bylo opravdu hodně. Proto jsem si řekl, že se musím trochu zklidnit a soustředit se na jedno město. A v tu chvíli přišla nabídka z Brna a já jsem rád, že jsme se nakonec dohodli.

Budeš i nadále působit u slovenské reprezentace U18?

Doufám, že ano. Smlouvu mám na 2 roky, tak bych v ní rád pokračoval. U reprezentace U18 jsem spolupracoval s Markem Juríkem, což pro mě byla výborná zkušenost.

S jakými nároky na hráče do Brna přicházíš?

Mým cílem je dlouhodobě podávat optimální výkon a udržovat progress. Nároky budou různé, protože každý hráč má rozdílné zápasové vytížení. Podle toho se bude nastavovat tréninkový program.

Kuba Kalus je respektovaný trenér s velkým renomé, nemáš strach, že nastavil laťku příliš vysoko?

Kuba je výborný trenér, který má hromadu zkušeností. Ty mám ale i já a to jak s profesionálními sportovci, tak i těmi rekreačními. Strach nemám, spíš bych řekl, že mám respekt před tím, kam přicházím, ale moc se na to zároveň těším a doufám, že týmu pomůžu nejlépe, jak umím.

Co je z pohledu kondice a prevence před zraněním pro basketbalisty nejdůležitější?

Nejlepší prevencí je najít u každého basketbalisty jeho slabé stránky a ty eliminovat. S většinou hráčů z týmu jsem se už potkal a s každým jsme si určili priority na nejbližší období. Potřebuji je připravit tak, aby byli dostatečně silní, uměli správně technicky skákat, dopadat a byli připraveni na vysokou zátěž během sezony.

V minulosti jsi trénoval například motocyklového závodníka Karla Abraháma, nyní vedeš bojovníka Matěje Peňáze. Jak moc se jejich kondiční příprava liší od té basketbalové a v čem?

Každý sport má svoje pohyby, které jsou pro něj typické. Příprava se liší hlavně v předzápasovém období, kdy je potřeba trénovat pohyby, které jsou specifické pro daný sport. V první řadě musí každý člověk ovládat základy, jak se hýbat, dýchat a rozumět svému tělu. Když tohle sportovec zvládne, potom může začít rozvíjet dovednosti, které jsou specifické pro jeho sport.

Co ty a basketbal, hrál jsi ho?

Závodně jsem ho nikdy nehrál, ale s kamarády jsme si občas po škole zašli házet na koš. Basketbal jsem ale vnímal celý život, ať už v televizi, když jsem sledoval NBA a nebo na zápasech levických Patriotů, kam jsem chodil. Nejvíc basketbalu jsem si zahrál za poslední rok, když jsem si mohl zastřílet na tréninku v Levicích.