Ve své úvodní sezoně v Brně střídal Davell Roby dobré výkony s těmi horšími. O to větší tak bylo překvapení, když se letos na podzim vrátil do Brna a prakticky ihned se stal klíčovým hráčem týmu, který se nebál vzít odpovědnost v koncovce zápasu na sebe. O jeho užitečnosti jasně hovoří i čísla, když na hřišti strávil v průměru přes 30 minut, zaznamenal 16.4 bodů na zápas. O tom v čem se nejvíce změnil, jak tráví pauzu doma v Memphisu a nebo jak se z něho stal příležitostný model jsme se Davella zeptali v našem rozhovoru.

Na úvod se tě zeptám, jak se cítíš doma v Memphisu?

Cítím se dobře, užívám si čas s rodinou, kterou jinak během roku moc nevídám.

Co děláš mimo sezonu, když jsi doma v USA?

Snažím se na sobě neustále pracovat a zlepšovat různé aspekty mé hry. Takže vlastně pořád hraji basketbal.

Z České republiky jsi musel odjet kvůli koronavirové krizi, která se nyní dostala i do USA, jak to u vás vypadá? Cítíš se v ohrožení?

Myslím si, že teď je vystrašený celý svět a ještě nějaký čas bude, než se podaří dostat virus pod kontrolu. Život je nyní hodně odlišný, než předtím. Nejvíce to pociťuji na tom, že je omezen osobní kontakt s ostatními.

Jak se udržuješ ve formě, chodíš si zahrát basketbal s kamarády?

Snažím se při každé příležitosti hrát s kamarády ze sousedství basket jeden na jednoho a udržovat se tak ve formě.

V Brně jsi odehrál dvě sezony, zatímco v té první jsi měl trošku nevyrovnané výkony a někdy jsi na hřišti působil i podrážděně, tak v té letošní jsi byl od tvého prvního zápasu tahounem týmu. V čem jsi udělal největší změnu?

Souhlasím, že v mé první sezoně za Brno jsem podával nestabilní výkony, byla to pro mě první sezona mimo univerzitu a já pořádně nevěděl co očekávat a co přesně dělat, abych byl každý zápas efektivní. Letos už to bylo jiné a to především díky mé mentalitě a očekávání. Taky jsem věděl, že na mě tým hodně spoléhá a já jej v tom nechtěl nechat.

https://www.youtube.com/watch?v=dMOyFan4nGY

Můžeš porovnat, jaké byly tvé úkoly pod trenérem Chougazem a jaké jsou pod trenérem Růžičkou?

Trenér Chougaz je skvělý motivátor a charismatický vůdce, který dokáže strhnout tým, aby za ním šel. Trenér Růžička zase tvrdě lpí na detailech ohledně organizace hry a vyžaduje maximální soustředění a disciplínu po celý zápas. Jsem rád, že jsem si mohl zahrát pod oběma trenéry a od každého z nich si vzít to nejlepší.

V několika zápasech jsi byl tím, který to vzal v klíčovém okamžiku na sebe a dotáhl nás k vítězství. Někdy to i vypadalo, že si takové chvíle, kdy jde o všechno a ty musíš skórovat, užíváš. Je to tak?

O těchto situacích jsem snil už jako malý kluk, že ovládnu čtvrtou čtvrtinu a dotáhnu svůj tým za vítězstvím. Ano, tyhle okamžiky, kdy ze sebe dostanu to nejlepší, si užívám.

Jsi teď s někým z týmu v kontaktu?

Ano, píšu si s trenérem Růžičkou, který se hodně zajímá o to, jak vypadá situace u nás v USA, jak to zvládám atd. Hodně jsem také v kontaktu s Radkem Farským a Zdeňkem Nehybou.

Když jsi v Brně, jak trávíš volný čas, stýkáš se třeba i s jinými Američany, kteří žijí v Brně?

Vyzkoušel jsem si roli modela a nafotil fotky pro jednu brněnskou firmu s oblečením. Jinak jsem hodně zkoušel ochutnávat různá jídla a hrál na Playstationu americký fotbal. A taky se mě kluci z týmu snaží naučit česky.

Co z Ameriky ti v Brně chybí a naopak co z Brna ti chybí v Americe?

V Americe mi z Brna chybí české jídlo, které mě kluci z týmu naučili jíst a potom samozřejmě celý tým. Jsme skvělá parta. V Brně mi naopak nejvíc chybí moje rodina a hlavně můj barber :-).

Když pomineme Bryana Smithsona, s kým z týmu se nejvíc bavíš?

Nelze zmínit jednoho, všichni jsme kamarádi a skvělá parta. Pokud, ale potřebuji něco zařídit, tak se obracím na JJ (Jakub Jokl), který je můj soused a vždycky mi ochotně pomůže.

Kdo tě sleduje na instagramu, tak si nemohl nevšimnout, že máš rád jídlo, které je tvé nejoblíbenější?

Kuřecí tetrazzini.

Máš cíl, kam by ses chtěl ve své kariéře dostat?

To záleží na situaci a na trenérovi. Já si nerad ve své kariéře kladu nějaká omezení. Soustředím se na to, abych odvedl svoji práci co nejlépe a zbytek nechávám osudu.