Hymna, střelecké sucho v první polovině a nevydařený obrat na konci utkání. To bylo ve zkratce utkání desátého kola Kooperativa NBL proti týmu BK Olomoucko. Ani tentokrát jsme zápas nedovedli do vítězného konce, byť v posledních minutách vysvitla naděje.
Sobotní utkání odstartovalo poněkud netradičně. Před spuštěním časomíry si totiž oba týmy společně s fanoušky připomněli českou vlajkou a státní hymnou výročí třiceti let od sametové revoluce. Po společné národní chvíli se už ovšem obnovilo sportovní nasazení a rivalita. První čtvrtinu mohli diváci sledovat vyrovnaný výkon obou celků. Proti radosti domácích se jako první trefil Josipovič, kterému ale okamžitě odpověděl Petr Heřman. Hosté si drželi vedení, které však nepřesáhlo tři body a hrálo se tak způsobem koš za koš. Po Nehybově trojce z odskoku nás dvě minuty Kavašova střela stále držela na remíze. Koncovku první periody jsme si bohužel nechali utéct a Olomoucko skončilo na šestibodové vlně bez jediného obdrženého koše. Na té stejné vlně pak pokračovali i dál a chytili evidentní střeleckou slinu. Tažení Kouřilovými sedmi body stále prodlužovali bodující šňůru, která až Nehybovou trojkou skončila na výsledných 12-0. Osmnáctibodový deficit byl následným těžkým břemenem, které nám křivilo záda. Byť jsme rozdíl mírně snížili, skončila první polovina utkání poměrem 23:37.
Po několikaminutové přestávce se naši hráči vrátili na hřiště a i přes výrazně lepší výkon na útočné polovině, než v prvním poločase, nebyli schopní se bodově přiblížit Hanákům. Na nájezd odpověděli nájezdem, na střelu střelou, ale pořád jsem se drželi na stejném rozdílu z půli. Nešťastná koncovka ze druhé čtvrtiny se opět vrátila a tentokrát prodloužená na čtyři minuty nás stála osm bodů ve prospěch hostů. V poslední desetiminutovce se tak zdálo téměř nemožné dotáhnout vzniklé dvacetibodové manko. Olomoucko si však zrovna tehdy vybralo střeleckou daň a celých pět minut nebylo schopné bodovat. My jsme naopak proměňovali jednu trojku za druhou a pět minut před koncem jsme ztrátu stáhli na pouhých devět bodů. Palyza s Michalem Norwou se nás ovšem nezalekli a podrželi svůj tým třemi míči poslanými skrz brněnskou síťku. Ani opětovný tlak už neobrátil utkání v náš prospěch a dostali jsme se jen na už dosažený rozdíl devíti bodů. Proti našemu nejbližšímu soupeři jsme tak padli poměrem 63:72 a jako další nás v úterý čeká utkání Alpe Adria poháru s Levicemi.
Mírně jsme zaostávali ve střelbě. Ať už šlo o dvoubodové pokusy (40 % ku 47 %) nebo o ty tříbodové (26 % ku 30 %). Naopak malý náskok jsme měli na čáře trestných hodů (75 % ku 72 %). Na doskoku jsme se soupeři vyrovnali (40 ku 39) a ani v asistencích jsme výrazněji nezaostávali (14 ku 17). Olomoucko však zdobilo méně ztrát (12 oproti naším 16) a více zisků (12 oproti naším 7).
Naším nejlepším střelcem, který všechny své body nasbíral až ve druhé polovině, byl Bryan Smithson s 15 body. Silně mu konkuroval také Petr Herman, který nasbíral 14 bodů a 15 doskoků se 3 asistencemi. Nezaostávali ani Radek Farský s 9 body (4/4 šestky), Zdeněk Nehyba s 8 body nebo Lukáš Stegbauer, jenž k 7 bodům navíc získal 4 míče. Andraž Kavaš pak měl s poloviční minutáží 6 bodů a Filip Novotný si připsal 3 body. Jan Kozina doplnil skórery s 1 bodem a 3 asistencemi.
Za BK Olomoucko se v podstatě prosadila pětice hráčů: M. Morgan (20 bodů), L. Palyza (18 bodů, 5 asistencí), R. Kouřil (14 bodů), I. Josipovič (11 bodů, 12 doskoků) a A. Goga (7 bodů, 4 zisky). Přidal se k nim ještě M. Norwa se 2 body.
Predrag Benaček, trenér týmu BK Olomoucko: “Splnili jsme svůj cíl. Dnes jsme chtěli vyhrát, povedlo se. Skóre bylo celou dobu na naší straně, vedli jsme, ale Brno vůbec není naivním soupeřem. Je dobrým týmem a my jsme věděli, že to dnes nebude jednoduché. A ono to nebylo tak jednoduché, museli jsme se pro vítězství nadřít. Poslední čtvrtinu jsme špatně bránili, ale celkově mám z naší obrany dobrý pocit, protože přinesla ovoce a díky ní jsme vyhráli. V druhém poločasu nás nejvíc zlobil Američan Smithson, který v první polovině nedal ani bod, ale potom dal patnáct. Konec jsme si pak ale pohlídali a přivedli zápas s naším šťastným koncem k vítězství.”
Lubomír Růžička, trenér týmu mmcité1 Basket Brno: “Blahopřeji Olomoucku i trenéru Benačkovi a Lukáši Palyzovi po jeho pravici k vítězství. To hodnocení má několik částí. V první řadě jsme v prvním poločase zapařili spoustu dobrých pozic ať už z vymezeného území, z protiútoku nebo několik otevřených střel. Produkce dva-dvanáct zpoza trojkové čáry a šest-jednadvacet za dva jsou čísla prvního poločasu a proto jsme měli těch dvacet tři bodů. Udržet Olomoucko na sedmatřiceti, respektive dvaasedmdesáti, bodech je dobrý počin. V prvním poločase nám bohužel nehrál tolik Bryan, protože si včera udělal těžký výron a klobouk dolů před ním, že do zápasu šel. Tímto chci poděkoval i Kubovi Kalusovi, který s ním pracoval i přes noc a dostal ho do utkání. Za druhý poločas dávám svým klukům velký kredit. Za to, že za stavu mínus dvacet bojovali, žili zápasem a snažili se s výsledkem něco udělat. Nezbývá nám nic jiného, než se zase zkoncentrovat. Čeká nás pohárové utkání proti Levicím, přijde nový hráč, kterého se budeme co nejrychleji snažit zapracovat a který by nám měl pomoct v útočné potenci. Na těch klucích vidím, že do toho dávají každý trénink a každý zápas všechno, ale holt občas platíme za nezkušenost, občas jsme zbrklí, občas špatně něco špatně přečteme. Bohužel, i přesto ale mají pořád soupeři větší kvalitu.”
Lukáš Palyza, hráč týmu BK Olomoucko: “Já jen krátce navážu na to, co už řekli oba trenéři. Ať už byly důvody jakékoliv, že jsme plnili, co jsme měli nebo že tam Brnu nespadlo, co si vytvořili, tak si myslím, že jsme třicet minut kontrolovali utkání, jak jsme potřebovali. Poslední čtvrtinou jsme si úplně zkazili dojem ze zápasu. V útoku jsme dali jen osm bodů a místy jsme měli tendenci chodit. Nemyslím si, že by si někteří naši hráči mysleli, že už je hotovo, ale je to pro nás takový zdvižený prst. Za žádného stavu nesmíme polevovat a hrát celých čtyřicet minut, protože dnes je v lize spousta šikovných kluků a nemusí se nám to vyplatit. Viděli jsme to, když Brno dalo dvě nebo tři trojky a stáhlo na nějakých osm bodů a mohl z toho být ještě zajímavý zápas. Naštěstí jsme už jsme si to ale v závěru pohlídali, jak jsme potřebovali.”
Petr Heřman, hráč týmu mmcité1 Basket Brno: “Taky blahopřeji Olomoucku, Lukášovi a trenérovi. V prvním poločase jsme nedali nějaké otevřené střely a pak se to s námi vezlo. Jak ale říkal náš trenér: nesklopili jsme hlavy a bojovali jsme až do konce. Je vidět, že máme super partu, máme v týmu bojovníky a věřím, že v nadcházejícím zápase už zlomíme tu šňůru.”
