FILIP DUŠIL | Na palubovce budí Reggie Keely svým vzezřením respekt, při józe vypadá neskladně a tak trochu ztraceně. Protože se ale umí zasmát sám sobě, bere to s humorem. I přes své tělesné parametry podkošového pořízka působí z očí do očí přátelským dojmem. Jaký je ve skutečnosti?

Vítám tě v Brně, jak se ti zatím líbí město?
Brno je pěkné, zajímavé město, jedno z těch větších, kde jsem zatím hrál. Předtím jsem měl možnost si zahrát za Košice, druhé největší město na Slovensku, a taky například v Amsterdamu.

Jsi zkušený světoběžník, procestoval jsi toho už opravdu hodně, že?
Je to tak. Začínal jsem v Holandsku, kde jsem byl 2 sezony, potom to byla Makedonie, Rumunsko a dvě sezony na Slovensku, odkud jsem v půlce sezony přestoupil do Řecka (Faros Larissas – hrající nejvyšší řeckou soutěž, pozn. autora), kde jsem sezonu dokončil, a teď jsem tady.

Stihnul sis zahrát i proti takovým týmům, jako je např. Panathinaikos Athény?
Proti Panathinaikosu už můj tehdejší tým jedno utkání odehrál, takže jsem stihnul jen jedno. Ale proti Olympiakosu jsem hrál dvakrát, jak doma, tak i venku. Byla to parádní zkušenost.

Potkal ses v Řecku v týmu s bývalým hráčem Brna Kevinem Warem?
Měli jsme hrát ve stejném týmu, ale měl doma ve Státech nějakou situaci v rodině, takže odjel, než začala samotná sezona. V klubu na něj čekali, čekali, ale nějak se pak už neukázal (smích).

Jak se ti zatím pozdává chemie v brněnském týmu?
Je to mnohem lepší, než jsem očekával. Jsme mladý, hladový tým, který chce hrát a dokázat si, že umíme vyhrávat, což je skvělé. Věřím, že můj příchod a příchod Deremyho Geigera vnesl do týmu určitou zkušenost, kterou se snažíme využívat, abychom byli co nejvíce kompaktní a využívali každého z nás tím správným směrem.

V Brně jsi zatím poměrně krátce, ale už ses stihl zapojit do několika přípravných utkání. Jak bys zhodnotil tyto zápasy? Především ten domácí proti extraligové Prievizde.
Bylo to hodně náročné utkání, především fyzicky. Prievidza je velmi dobrý tým, myslím, že se jim bude v této sezoně dařit. Ukázalo nám to, že je ještě hodně co zlepšovat, například v útoku jsme nedodržovali přesně to, co jsme si domluvili, bylo tam spousta chyb. Je ještě na čem pracovat. Co se týká obrany, tak tam jsme naopak ukázali nějakou tvář, kterou bychom se chtěli prezentovat i v sezoně, za což jsem velmi rád.
Všechna utkání, která jsme doposud hráli, nám ukázala, na čem musíme zapracovat. Máme mladý, hladový tým, který ale ještě není tak dobře sehraný. Ale jsme připraveni postavit se komukoliv!

Zůstal bys rád v Brně delší dobu?
Uvidíme, jak se bude vyvíjet sezona. Je dobré mít určitou stabilitu, seznámit se s fanoušky, poznat město, tělocvičnu… Bylo by pěkné tu zůstat, ale jak říkám, uvidíme.

Věděl jsi o naší lize už předtím, než jsi sem šel, nebo jsi dostal na českou ligu nějaká doporučení?
O české lize jsem věděl už z působení na Slovensku, kde jsem ji i tak trochu sledoval, takže jsem měl všeobecný přehled, kam půjdu. Samozřejmě jsem znal týmy jako Nymburk, Pardubice, Děčín, o Opavě jsem slyšel, že je taky velmi dobrá. Nebylo toho mnoho nového, co se ligy týče, co bych měl vědět. Spíše jsem se zajímal o samotné město, o kterém jsem slyšel, že je tu pěkně, příjemní lidé, což mi dohromady dává kvalitní podmínky pro působení.

Jakou sílu z pozice hráče do brněnského družstva přinášíš?
Zkušenosti, hrát dobrou hru, vytvářet extra přihrávky, nacházet si místo na doskok. Využívat svou sílu a váhu pod košem efektivně, schopnost vytvářet dobré pozice pro spoluhráče. Taky bych vyzdvihl svou všestrannost, dokážu hrát jak přímo pod košem, tak i v poli.

Hráváš na pozicích 4 a 5, mohl by tě tým využít i na křídle?
V české lize spíše ne, tady budu nejvíce platný jako center a power forward.

Tvá úspěšnost trojkových pokusů jde nahoru sezonu od sezony, zkoušel jsi trojkařit už i tady v přípravných zápasech?
Párkrát jsem to zkusil, momentálně má úspěšnost trojek není taková, jakou bych chtěl, ale do začátku sezony je ještě trocha času, takže věřím, že to půjde nahoru a na začátku ligy to bude tam, kde bych chtěl.

Brno má nejen mladý tým, ale taky mladého trenéra. Jak se zatím sžíváš s jeho herní filozofií?
Dejan je trpělivý mladý trenér, zaměřuje se na každý detail a jednoznačně ví, o čem mluví.  Má hodně znalostí, což si myslím, že je jedna z těch nejdůležitějších devíz trenéra. Především pro náš mladý tým je to obzvášť důležité. Naslouchat všemu, co říká, zaměřovat se na detaily. Když tohle všechno zvládneme, věřím, že to v průběhu sezony udělá velký rozdíl a vyhrajeme i utkání proti soupeřům, proti kterým by se to nečekalo.

Co posilovna? Baví tě nebo ji bereš jen jako nutné zlo?
Mám rád obojí a tady v Brně máme velice dobrého kondičního trenéra, který nám připravuje silové tréninky zaměřené speciálně na basketbal, soustředí se na detail, na každý náš krok a pohyb. A co se týká mě samotného, tak po sezoně, když přijedu domů a týden nic nedělám, tak už z toho šílím a hned musím zase začít něco dělat, posilování nebo střelbu, abych se dostal do normálu a cítil se dobře.

Svoji basketbalovou kariéru jsi odstartoval na střední škole v Clevelandu, potom následovalo několik sezon v dresu univerzitních Ohio Bobcats. Jak tě středoškolský a následně univerzitní basketbal připravil na kariéru profi basketbalisty?
Středoškolský basketbal tě připraví spíše na ten univerzitní než na ten profesionální. Co se týče univerzitního, tak tam samozřejmě už nějaká příprava probíhá. Ve středoškolské lize kontroluješ hru, koncentruješ se na sebe, můžeš si v podstatě dělat, co chceš, v dobrém slova smyslu, což hráči dodá hodně sebevědomí do budoucna. Na univerzitě je to víc o bratrství, samotná hra je mnohem více zaměřená na detail, lepší organizovanost, učí tě, jak naslouchat tělu, jak se o sebe sám postarat a připravovat se, abys byl fyzicky lepší a lepší.

V roce 2013 jsi byl ve věku, kdy se vybírají hráči na draft do NBA. Byl jsi v jejich hledáčku?
V jejich hledáčku jsem nebyl, ale v seniorské sezoně se mi opravdu dařilo, takže se objevovaly jiné slušné nabídky od zajímavých agentů, takže jsem přijal nabídku relativně brzy, protože jsem již tehdy věděl, že do NBA nenakouknu. Já jsem se těšil, že budu cestovat po světě, poznám Evropu, naberu zkušenosti.

Ve kterém z klubů, kde jsi doposud působil, byli nejlepší fanoušci?
Řecko a Makedonie mají podobný styl fandění, basketbal tam milují a na zápasech tam doslova šíleli. Řekl bych, že Makedonie je v tomto ohledu možná ještě víc „crazy“ než Řecko. V Řecku jsme byli jeden z těch níže postavených týmů, takže naše fanouškovská základna nebyla až tak enormní. Ale když se vyjelo na Panathinaikos, tak tam to bylo opravdu pořádné peklo. Každý věděl, co ho tam čeká. V Makedonii tím, že týmy byly všechny hodně u sebe, tak to bylo hodně znát i na atmosféře. Ohně v hledišti, dýmovnice a mince se házely na plochu, zpívalo se během celého zápasu, fronty u stánku s týmovými suvernýry, všichni měli dresy týmu, neuvěřitelný zážitek.
Rád bych taky zmínil Levice, které mají jednu z nejlepších fanouškovských základen na Slovensku. Povzbuzovali jak ti, co stáli, tak ti, co seděli, všichni byli doslova v zápase.

Jaká liga byla pro tebe zatím nejobtížnější?
Jednoznačně ta řecká, kde byl nastavený vyskoký standard. Vysoké basketbalové IQ, hráči  jsou rychlejší, silnější. Hraje se tam hodně takticky, hodně využívají jednotlivých schopností hráčů. Jsou tam kluci z NBA, Euroligy i hráči, kteří měli možnost jít do NBA, ale rozhodli se zůstat v Evropě. Některé zápasy byly opravdu hodně vyhrocené, například proti Panioniosu, kde jsme měli k vítězství dost blízko, téměř jsme už po vítězství sahali. To bych označil za jedno z nejostřejších utkání.

Měl jsi před sezonou i jiné nabídky než z Brna?
Měl jsem příležitost si jít zahrát G-League (farma týmů z NBA, bývalá D-League). Jeden z mých bývalých spoluhráčů tam pracuje jako asistent manažera a přemlouval mě, ať si to tam jdu zkusit, potrénovat, poslat týmům nějaké své highlighty a tak. Ale touto cestou jsem se vydávat nechtěl. Chtěl jsem mít stabilitu. V G-League hráči neustále přicházejí, odcházejí a já věděl, že Brno pro mě bude mnohem lepší a bezpečnější volbou a pomůže mi dostat se na úroveň hry, kterou bych chtěl prezentovat. Pokud bych zvolil G-League a pak chtěl jít zpátky do Evropy, tak bych ztratil rok a musel bych si opět zvykat na evropský styl basketbalu.  A právě to jsem nechtěl, opouštět Evropu a za rok se zase vracet zpátky.

Byl jsi rád, když ses dozvěděl, že se Brno upět zúčastní evropského turnaje Alpe Adria Cup? Hrálo to roli při rozhodování pro Brno?
Věděl jsem, že se tu Adria Cup hrál i loňskou sezonu, takže to pro mne nebylo až tak velké překvapení a i samotnou soutěž jsem již okusil v dresu Levic, takže jsem věděl, co od toho očekávat. A roli to učitě hrálo, ale ne až tak podstatnou. Ale samozřejmě, že se ho Brno zúčastní i letos, je skvělé, každá taková konfrontace s týmy z jiných zemí nám dá další zkušenosti.

Jaká jsou tvá očekávání v brněnském dresu?
Teď je ještě brzy na to říct, kam až jsme schopni se dostat. Chtěl bych, aby toto pro Brno byla sezona, kdy celou ligu překvapíme a porazíme i týmy, které by nikdo nečekal, že bychom porazit mohli. Makat, makat v každém zápase a až dojde na vyřazovací část, být v mixu pro play-off.  Nechtěl bych si klást obrovská předsevzetí, protože jsme velmi mladý tým, máme se hodně co učit, prostor na růst hráčů je tu taky velký, ale pevně věřím, že play-off je pro nás velice reálná meta.

V každém týmu, za který jsi hrál, bylo většinou dva nebo i více Američanů. V české lize jsou i situace, kdy nastoupí celá americká základní pětka. Setkal ses s tím už někde?
V řecké lize mohlo klidně nastoupit 5 Američanů, ale v našem týmu bylo z nějakého důvodu Američanů 6 až 7 s tím, že část většinou seděla. Trh je dneska přeplněný hráči z univerzit, jen malé procento se dostane do NBA a zbytek zkouší své štěstí v Evropě.

Někteří američtí hráči, kteří v Česku hráli, posléze, když se dostanou do jedné z lepších evropských soutěží, hází na českou ligu špínu…
Bohužel to slýchávám často. Když jsem byl v Řecku, tak to bylo pořád něco. Hodně hráčů si abolutně nevážilo toho, že je nějaká ta menší liga vyšvihla tam, kde jsou teď, žádná pokora. Spousta těch kluků ani za ty týmy a ligy nehrála, nic o těch týmech a ligách nevědí  a jen se připojují k hromadnému „trash talku“, aby byli cool. Nemyslím si, že to je z jejich strany fér. Ale lidi jsou boužel lidi, jdou po velkých značkách, týmech. Slovensko pro mě bylo skvělé, Řecko pro mě bylo skvělé, Makedonie, Holandsko, všechno to byly super zkušenosti,  a kdyby se mě někdo zeptal, nikdy bych neřekl, že jsou to špatné týmy či špatná liga. Jsou to top týmy v daných ligách s dobrými hráči. Někteří hráči z univerzit ani nezahrají dobře v ligách, jako je ta česká, všichni si myslí, že jsou mistři světa, ale jak říkám, kolikrát spousta z nich s takovým chováním tvrdě narazí. KNBL je kvalitní soutěž, neobávám se nějaké špatné reputace nebo jak bych to řekl, je to stejné jako všude jinde, člověk musí krok po kroku.

Sníš si o nějakém týmu, do kterého by ses chtěl v budoucnu dostat?
Nesoustředím se vůbec na NBA, nejraději bych si zahrál top ligu někde v Evropě, Olympiakos je takový můj vysněný tým… Reálně bych si v nejbližší budoucnosti chtěl zahrát nejvyšší soutěž v Itálii nebo třeba v Německu a taky evropské poháry, ať už by to byla Euroliga nebo Liga mistrů, Eurocup, cokoliv.

Když už jsme nakousli NBA – co říkáš na LeBronův přestup do LA Lakers?
Jsem sice z Clevelandu, ale naprosto jeho rozhodnutí chápu a nic mu nezazlívám. Jsem jeho fanouškem a budu ho podporovat, ať už se vydá kamkoliv. Byl to pro něj dobrý krok jít do Los Angeles, ať už pro jeho rodinu, tak pro jeho značku.

Před osmi lety, když opouštěl Cleveland poprvé, spousta fanoušků pálila jeho dresy a dělali různé šílenosti na veřejnosti. Dělo se to i po přestupu do Lakers ?
Je to možné, ale tehdy se to dělo po jeho přestupu do Miami. Spousta lidí na něj byla naštvaná, protože opustil Cleveland, aniž by s ním něco velkého dokázal. Teď, když už s Clevelandem dokázal, co dokázal, jsou lidé mnohem více smířliví, i vůči jeho krokům.

Je pravda, že ses kdysi rozhodoval mezi basketem a americkým fotbalem?
Jednu chvíli jsem dělal oba tyhle sporty, ale jakmile jsem se dostal na střední, tak po prvním roce jsem si už musel vybrat, co budu dělat. Volba padla na basketbal, který mě bavil přece jen o malinko víc než americký fotbal. Měl jsem možnost získat stipendium na oba sporty a možná ve fotbale bych byl na vyšší úrovni, co se sportu týče, ale jak říkám, basket jsem si prostě užíval víc, tak jsem se rozhodl pro něj.

Co tě ještě baví kromě basketu a amerického fotbalu?
Toho volného času, především teď ve finální fázi přípravy, mnoho není, ale když čas je, tak si rád zahraju nějaké videohry – FIFA, Call of Duty, hodně taky sleduji videa na youtube, různé rozhovory, Breakfast Club, Joeho Buddena, dívám se na filmy…

Jaké jsou tvé nejoblíbenější?
Hodně mám rád film Mafiáni, potom Casino s Robertem De Nirem a Joem Pescim, to patří k mým nejoblíbenějším. Potom taky Vlk z Wall Street, Django, Americký gangster s Denzelem Washingtonem… Mám rád spíše takový mix akce a gangsterky než čistě akční filmy.

Tak koníčky a filmy máme, co třeba jídlo? Co máš rád?
K mým nejoblíbenějším patří husa a kachna. Hodně jsem si oblíbil jeden husí restaurant v Bratislavě, kde vaří opravdu výborně.

Zkusil jsi už nějaká česká jídla?
Co se jídla týká, tak v Česku jsem zatím nezkoušel nic moc nového. Ale na to určitě taky přijde řada. Na Slovensku jsem si oblíbil kapustnici a halušky.

Držíš si stravu i mimo sezónu, nebo jíš prostě to, co máš rád?
Stravu si držím, většinou jím libová masa jako kuřecí, k tomu rýži, zeleninu, taková ta klasika. Ale občas to měním za vepřové a hovězí na grilu. Já mám rád jídlo obecně, takže i sem tam nějaký ten koláč a podobné dobroty, ale vážně jen občas. Ale jíst to celý den by se mi vážně něchtělo…

Česko se označuje jako národ pivařů. Takže Reggie – pivo nebo káva?
Mám rád obojí, v Česku jsem zkoušel Pilsner Urquel a byl moc dobrý. Co se kávy týká, tak tu si dávám denně 1 až 2 šálky. Kdybych vypil víc, tak by mi prasklo srdce (smích).

Hodně mluvíš o Slovensku. Vím, že sis tam našel přítelkyni. Prozradíš nám o ní něco?
Spolu jsme už dva roky, poznali jsme se v Levicích a od té doby jsme spolu. Bydlí v Bratislavě, takže je chvíli tam a pak zas chvíli se mnou tady v Brně.

Působil jsi v menších městech, kde může být Američan trochu exotický. Jak na tebe lidi reagují?
Abych byl upřímný, ještě jsem neměl v Evropě špatnou zkušenost, co se toho tématu týče, všude jsou lidé usměvaví, podávali si se mnou ruce a tak. Máme rok 2018, všechno, co potřebuješ a chceš znát, najdeš ve smartphonu. Věřím, že doba, kdy se řešilo, jestli jsi černoch, běloch, Asiat, je už dávno pryč. Tvrdě makat, chovat se k lidem slušně, to jsou ty podstatné věci.

Měl jsi a máš nějaký životní vzor?
Pro mě je mým vzorem můj táta. Hodně toho udělal jak pro rodinu, tak pro sebe. Vypracoval se z ničeho, začínal téměř bez peněz a teď se mu daří extrémě dobře.

V jakém oboru?
Je spoluvlastníkem barbershopu a do toho taky ještě pořád stříhá. Vypracoval se z jedné z nejhorších čtvrtí do jedné z nejlepších, má pěkné auto, stará se skvěle o rodinu…

Reggie, díky za rozhovor. Na závěr nesmíme zapomenout na fanoušky. Vzkaž jim něco!
Moc mě těší, že jsem tady v Brně, těším se, až vypukne sezona, věřím, že hodně lidí překvapíme a předvedeme o mnoho víc, než se od nás očekává.
Zůstaňte naladěni a čekejte od nás velké věci!