Nového trenéra Dejana Jakaru už jsme vám před nedávnem krátce představili. Tak tedy ještě jednou, je mu 31 let, pochází ze Slovinska a do Brna s ním přichází nová naděje na lepší výsledky.
Nenechte se zmást, na svůj věk má Dejan mnoho zkušeností jak z domácí slovinské ligy, ve které se svým týmem v loňské sezóně dokonce zvítězil, tak z evropských soutěží (FIBA Europe Cup, FIBA EuroLeague).
Která trenérská zkušenost Vám ale přinesla nejvíc?
Od každého trenéra, hráče nebo týmu, se kterým jsem měl šanci pracovat, se snažím vzít si co nejvíc, proto je velice těžké říct, která byla ta nejužitečnější. Každá zkušenost mě posune dál a napomáhá mi v rozvoji a formování mojí trenérské filozofie. Mít ale příležitost být u finále slovinské ligy nebo se účastnit evropských soutěží vám samozřejmě přinese něco navíc.
Jak tedy Vaše trenérská filozofie vypadá?
Rád bych s hráči sdílel své zkušenosti, abych jim dokázal pomoci uspět. Mojí povinností je usilovat o zlepšení týmu každý den. Jako trenér se pokusím vytvořit prostředí, ve kterém bude mít každý hráč možnost maximálně naplnit svůj potenciál.
Co Vás vedlo k tomu stát se trenérem?
Popravdě je to tím, že když jsem ještě hrával, tak jsem se mnohokrát neshodoval se svými trenéry a měl jsem vlastní nápady. Občas jsem to dával najevo až nepřiměřeně moc, a právě kvůli tomu jsem se chtěl stát trenérem já sám. Také jsem měl několik dlouhodobějších zranění, takže nebylo vůbec těžké se rozhodnout mezi hráčskou a trenérskou kariérou.
Máte nějaký trenérský vzor?
Nemám konkrétní trenérský idol, ale raději se inspiruju trenéry z FIBA EuroLeague a jejich metodami než kouči z NBA.
Sledoval jste letošní ročník NBA?
Pár zápasů jsem viděl. Když jsem byl mladší, tak nebyl jediný zápas, který bych zmeškal, ale teď je pro mě jako pro trenéra lepší se na zápas podívat ze záznamu. Můžu si hru zastavit, kdykoliv potřebuji, a snadněji tak pochytím nějaké nové nápady.
A měl jste svého favorita?
Nejradši mám San Antonio Spurs. Gregg Popovich je vynikající trenér. Ale co se týká konkrétního hráče, tak nejvíce sleduji asi Gorana Dragiče. Podle mého názoru je to nejlepší slovinský hráč a také jsem s ním měl možnost hrát v národním týmu.
Zpět k brněnskému týmu – už jste s hráči absolvoval několik tréninků. Udělal jste si už o nich nějakou představu?
Budeme mít velmi mladý tým a pokud chceme uspět, musí do toho dát hráči na hřišti všechno. Myslím si, že většina našich hráčů mi ukázala, že kvalitu mají a že na sobě chtějí pracovat každý den. To využijeme ve svůj prospěch. Na těch pár trénincích jsem měl možnost vidět, jak přemýšlí, jak řeší různé situace a jak k tréninku přistupují. Na základě toho vytvořím plán na příští sezónu jak pro celý tým, tak pro jednotlivce. Příprava na příští sezónu začne 7. srpna.
Proč jste se vlastně rozhodl zrovna pro Brno?
Brno je město s dlouhou basketbalovou historií. Měl jsem sice i jiné nabídky, ale se vším respektem k ostatním klubům, Brno pro mě představovalo největší výzvu a já jsem velmi vděčný za to, že jsem dostal příležitost zde trénovat.
Už jste stihl ve městě poznat i něco jiného, než jen zázemí klubu?
Moc ne. Brno je krásné město s velmi přátelskými lidmi, ale budu potřebovat zde strávit víc času, abych mohl posoudit, co mám na Brně nejradši. Zatím musím říct, že se mi velmi líbí atmosféra, která ve městě panuje.
Chtěl byste na závěr něco vzkázat fanouškům?
Chtěl bych vám poděkovat za podporu, kterou projevujete klubu a týmu. Uděláme všechno, co bude v našich silách, abychom vám tu energii vrátili. Doufáme, že se nám podaří přivést zpět stávající fanoušky a přilákat další nové basketbalové nadšence. Těším se na vás v další sezóně!